středa 18. září 2013

Vzpomínky předválečných skautů ožívají

Skauting existuje v českých zemích již více než sto let. Organizace založená A.B. Svojsíkem oslovila od svého vzniku již několik generací dětí a mladých lidí včetně bývalého prezidenta Václava Havla, vědkyně Heleny Illnerové či spisovatele Jaroslava Foglara. Skauting však neměl v naší zemi vždy na růžích ustláno. Jednou byl zakázán nacisty, komunisté jej zlikvidovali dokonce dvakrát. Někteří vedoucí byli vězněni či pronásledováni, zašlapat skauty do země se však žádnému režimu nepodařilo.

Na fotografii je zachycen tábor hlineckých světlušek, který se uskutečnil v roce 1939.

úterý 11. června 2013

Cesta za poklady Vysočiny

Krajina na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů patřila odnepaměti k zapomenutým končinám Českého království. Každodenní radosti a strádání obyvatel tohoto kraje pěkně vylíčili K.V. Rais v románu Západ či Helena Šmahelová v prvních dvou dílech své mlynářské trilogie. Zapadlá oblast kolem Hlinska je však nesmírně bohatá na lidovou architekturu, zručné řemeslníky a folklorní tradice. Tato lokalita je jako stvořená pro poznávací výpravy.


Vodní kovací hamr ve Svobodných Hamrech


sobota 18. května 2013

středa 17. dubna 2013

Článek o mezinárodním skautingu


Skautský šátek kolem krku vám za hranicemi otevírá nejedny dveře a nejedno srdce. Úplně cizí lidé vás často takřka okamžitě vezmou za svého a nabídnou vám své přátelství. V tom tkví snad největší kouzlo skautingu. Vyrážíte-li sami nebo s oddílem do zahraničí, rozhodně neváhejte kontaktovat místní skauty. Vyplatí se to zejména při delších studijních či pracovních pobytech.

Mezinárodní skauting má mnoho podob. Mohli bychom sestavit dlouhý seznam jeho pozitiv a přínosů pro jednotlivce i celé skupiny, ale stejně tak je třeba počítat s řadou nástrah a úskalí. Slyšel jsem i o případech, kdy středisko raději ukončilo spolupráci se zahraničním partnerem v obavě, že by rozdílné zvyky, tradice a nepsané zákony mohly napáchat více škody než užitku. Věnujme však pozornost spíše tomu, jak mohou mezinárodní akce a projekty naši činnost obohatit. Kromě spřízněných duší na nás za hranicemi čeká bezpočet příležitostí – k návštěvě pozoruhodných míst, ke zlepšení komunikačních dovedností a jiné.

středa 13. března 2013

Tradiční české masopustní obchůzky / Traditional Czech Shrovetide Processions

Tyto unikátní obchůzky se konají v Hlinsku a šesti okolních vesnicích ke konci zimy v období, které předchází křesťanskému půstu. / These unique processions take place in the town of Hlinsko and six nearby villages at the end of winter in the period just before the Christian Lent. (Here you can find out more details.)

Masopustní obchůzky na Hlinecku /
Shrovetide door-to-door processions in the villages of Hlinecko

sobota 2. března 2013

Životní příběh vnuka A.B. Svojsíka


Pan Antonín Stáně se narodil 16. listopadu 1944 v Praze. Jeho rodiči byli Vojtěch Stáně a Ludmila Stáňová rozená Svojsíková. Jeho maminka se narodila v roce 1910 jako nejstarší dítě profesora Antonína Benjamina Svojsíka, zakladatele českého skautingu, a Julie Svojsíkové rozené Stránské. Jeho otec, syn Antonína Stáněho a jeho manželky Hany, byl diplomat, který po II. světové válce působil tři roky na československém velvyslanectví ve Vídni. Své rané dětství tedy Antonín Stáně prožil v Rakousku.



úterý 15. ledna 2013

Vratislav: Zkáza, vyhnání a postupné usmíření

Škody, jež napáchala II. světová válka, jsou nevyčíslitelné. Řada evropských měst byla rozmetána na kusy, ztráty na životech byly obrovské, nápor na psychiku přeživších enormní. Jen málo měst však doplatilo na válečné běsnění tak citelně jako slezská metropole Vratislav (polsky Wrocław, německy Breslau).

Vinou války a jejích přímých důsledků přišla Vratislav nejen o dvě třetiny všech budov, ale hlavně o drtivou většinu svých obyvatel, kterých bylo v roce 1939 téměř 630.000! Přibližně 20.000 Vratislavanů byli Židé. Zhruba polovině z nich se podařilo emigrovat, ostatní byli (až na cca 150 osob) v letech 1941-1944 deportováni a povražděni nacisty. Národnostní převahu měli v předválečné Vratislavi Němci. Ti museli po roce 1945 opustit celé Slezsko, což bylo považováno za spravedlivý trest za rozpoutání nejděsivějšího konfliktu v dějinách lidstva.