Zápisník dobrovolníka: Cesta za poklady Vysočiny

Krajina na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů patřila odnepaměti k zapomenutým končinám Českého království. Každodenní radosti a strádání obyvatel tohoto kraje pěkně vylíčili K.V. Rais v románu Západ či Helena Šmahelová v prvních dvou dílech své mlynářské trilogie. Zapadlá oblast kolem Hlinska je však nesmírně bohatá na lidovou architekturu, zručné řemeslníky a folklorní tradice. Tato lokalita je jako stvořená pro poznávací výpravy.

Vodní kovací hamr ve Svobodných Hamrech

Jak se žilo v roubenkách

O našich předcích, kteří bydleli v roubených chalupách, máme dnes často romantické představy. Jsou umocňovány záběry z pohádek, jež se natáčejí v těchto kulisách. Život drobných rolníků a řemeslníků na Hlinecku však býval často velice strastiplný. S prostředím, ve kterém se rodili, pracovali, odpočívali a umírali, se můžete seznámit při návštěvě Souboru lidových staveb Vysočina, největší sbírky lidového stavitelství v Čechách. S jeho prohlídkou je možné začít přímo v centru Hlinska na pravém břehu Chrudimky, kde se nachází památková rezervace Betlém. Jedná se o soubor roubených domků, které bývaly od druhé poloviny 18. století obývány místními řemeslníky, zejména tkalci a hrnčíři. Na Betlémě je též možné vstoupit do bývalé ševcovské dílny nebo do obydlí výrobce hraček. Expozice dřevěných hraček z Hlinecka je umístěna v budově turistického centra.

Z Hlinska se můžete vydat pěšky po zelené turistické značce, která vede údolím Chrudimky, do muzea přírodě zvaného Veselý Kopec. Součástí expozice tohoto muzea jsou unikátní technické stavby na vodní pohon – mlýn se stoupou na kroupy a varnou na povidla, olejna, v níž se drtila a následně lisovala lněná semínka, stupník na tlučení třísla a horizontální pila, na níž se řezaly i obrovské klády s průměrem až 90 cm. Za pozornost stojí také čtrnáctiboká stodola, jedna z největších dochovaných staveb tohoto typu v České republice, několik zemědělských usedlostí, sušky na len a na ovoce, hájenka či sekernická dílna.

Veselokopecký mlýn

Možná se vám budou zdát některá stavení povědomá. Na Veselém Kopci se totiž natáčela řada filmů a pohádek. Z těch známějších můžeme zmínit seriál Cirkus Humberto nebo pohádky Nesmrtelná teta a Lotrando a Zubejda. Z vystavovaných předmětů nepřehlédněte dřevěnou ledničku, manuální pračku, slaměnou mucholapku, prastarou past na myši nebo pohřební vůz, který bylo možné upravit na svatební. Zájemci si mohou zahrát v průběhu prohlídky zajímavou poznávací hru.

Z Veselého Kopce může vaše výprava pokračovat do nedaleké vesnice Svobodné Hamry, v jejímž středu se hned u silnice nachází zachovalý vodní kovací hamr. Cestou se vyplatí udělat odbočku k židovskému hřbitovu z 18. století, který náležel k obci Dřevíkov. Do Hlinska se pak lze vrátit po červené značce. Celý okruh je dlouhý přibližně 18 km.

Židovský hrbitov u Dřevíkova

Tradice s logem UNESCO

Na Betlémě i na Veselém Kopci se v průběhu roku koná řada doprovodných programů. V období masopustu se mezi roubenkami procházejí průvody tradičních masek, jež mají své kořeny v předkřesťanských dobách. Pestrobarevný průvod postupuje dům od domu, přičemž před každou chalupou se vždy roztančí skupinka Turků v modrých a červených kostýmech. Buďte připravení na to, že mezitím vám ostatní škodolibí maškarádi budou chtít zamazat obličej sazemi nebo vás vyválet ve sněhu. Kostýmy jednotlivých postav se většinou dědí z generace na generaci, jen oděv slaměného se musí každý rok vyrábět nanovo. Jedinečnost vesnických masopustních obchůzek a masek na Hlinecku byla oficiálně uznána v roce 2010, kdy se staly součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO (viz článek Tradiční české masopustní obchůzky). Od loňského roku je tomuto fenoménu věnována stálá expozice na hlineckém Betlémě.

Sváteční lidové zvyky, dárky a ozdoby přibližují každoroční krátkodobé výstavy Velikonoce na Betlémě, Betlém vánoční a Vánoce na Veselém Kopci. Letos v létě se můžete přijet podívat na Veselokopecký jarmark, kterého se pravidelně účastní množství šikovných lidových výrobců – od řezbářů a dráteníků až po výrobce mýdel či slaměných ozdob. V září se pak na stejném místě uskuteční posvícení spojené s ochutnávkou tradičního pečiva. Kdo preferuje pokrmy z brambor, může si počkat na říjnovou Bramborovou sobotu. Během doprovodných programů si návštěvníci obvykle mohou sami leccos vyzkoušet – například utlouct máslo v máselnici nebo ukovat si vlastní hřebík.

Kovář na Veselém Kopci

Letos se na přelomu srpna a září uskuteční již 18. ročních Adámkových kulturních slavností, při nichž se areálem hlineckého Betléma budou rozléhat lidové písně a hopsání tanečníků v regionálních krojích. Tohoto národopisného festivalu se každoročně účastní české i zahraniční soubory. Slavnosti nesou jméno čestného občana města Hlinska Karla Václava Adámka, právníka, etnografa a autora řady publikací.

Příjezd:

Do Hlinska je možné cestovat vlakem z Pardubic nebo z Havlíčkova Brodu. Z Prahy nebo z Liberce jezdí do Hlinska přímé linkové autobusy. Na Veselý Kopec se dá dojet autobusem z Hlinska či z Chrudimi – je třeba vystoupit v blízké obci Dřevíkov.