Článek o mezinárodním skautingu

Skautský šátek kolem krku vám za hranicemi otevírá nejedny dveře a nejedno srdce. Úplně cizí lidé vás často takřka okamžitě vezmou za svého a nabídnou vám své přátelství. V tom tkví snad největší kouzlo skautingu. Vyrážíte-li sami nebo s oddílem do zahraničí, rozhodně neváhejte kontaktovat místní skauty. Vyplatí se to zejména při delších studijních či pracovních pobytech.

Mezinárodní skauting má mnoho podob. Mohli bychom sestavit dlouhý seznam jeho pozitiv a přínosů pro jednotlivce i celé skupiny, ale stejně tak je třeba počítat s řadou nástrah a úskalí. Slyšel jsem i o případech, kdy středisko raději ukončilo spolupráci se zahraničním partnerem v obavě, že by rozdílné zvyky, tradice a nepsané zákony mohly napáchat více škody než užitku. Věnujme však pozornost spíše tomu, jak mohou mezinárodní akce a projekty naši činnost obohatit. Kromě spřízněných duší na nás za hranicemi čeká bezpočet příležitostí – k návštěvě pozoruhodných míst, ke zlepšení komunikačních dovedností a jiné.

Organizačně je nejsnadnější navazovat kontakty se skautskými skupinami v sousedních zemích. Na společná setkání pak není nutné jezdit příliš daleko, cestování tudíž vyjde levněji. Příhraniční spolupráci nahrává i relativní kulturní blízkost, v případě Slovenska odpadá i jazyková bariéra. Chce-li se někdo osobně seznámit se skauty z různých světadílů, často stačí, když se vydá na nějaké větší skautské setkání do Německa.

Mezinárodní rozměr skautingu můžeme rozdělit do různých škatulek. Do jedné z nich by patřila velká setkání, jako je celosvětové jamboree či jeho středoevropská obdoba. Zvláštní kapitolu by si zasloužila partnerská spolupráce oddílů i celých středisek. Nelze opomenout dobrovolnické projekty, k nimž náleží práce na skautských základnách či krátkodobé dobročinné projekty. Posvítíme si též na činnost Zahraničního odboru Junáka, který se snaží vytvářet pro mezinárodní skautské projekty co nejlepší podmínky.

I. Příklady partnerské spolupráce

Příklad první: česko-francouzské partnerství

„Mezinárodní spolupráce nám přináší nové pohledy, zážitky, nová přátelství, možnost vidět rozdílné kultury, trošku jiný skauting, navštívit krásná místa, mluvit cizími jazyky a získat různorodé životní zkušenosti,“ říká Jiřina Vobořilová – Karkulka z Chrudimi. Chrudimské skautky spolupracují již od roku 2002 se skupinou francouzských skautů. Půjde-li vše podle plánu, měly by se v příštím roce vydat již na pátý společný tábor.

Myšlenky a směřování českého a francouzského skautingu jsou stejné, jen provedení se trochu liší, vysvětluje mi Karkulka, která na toto téma napsala celou bakalářskou práci. Ve Francii prý například existuje velké množství různých skautských organizací, jež mají blízko k církvím – nejpočetnější jsou katoličtí skauti, z dalších můžeme zmínit například svaz muslimských skautů. Naprosto běžně se tam pracuje s předškolními dětmi.

Účast na česko-francouzských táborech byla pro Karkulku velmi náročná, jelikož nikdo jiný neuměl plynně francouzsky. Musela proto neustále někomu tlumočit a k tomu zajišťovat spoustu dalších věcí. Snažila se však nabádat mladší holky, aby překonaly stydlivost a obavy, že řeknou gramatickou chybu nebo nesmysl. Vždy je totiž lepší, když se člověk sám sobě zasměje a prolomí ledy, než když mlčí.

Příklad druhý: Česko-slovenské a jiné projekty

Mimořádně bohaté zkušenosti s účastí na mezinárodních táborech mají skauti a skautky z Jevíčka. Doposud spolupracovali se skupinami z Maďarska, Polska, Francie, Itálie a Německa. Na Slovensku mají hned dva partnerské sbory – v Lučenci a Prešově. „Zážitky z mezinárodní akce posilují přátelský duch skautů z různých končin světa a utvrzují nás ve víře, že skauting život dětí obohacuje a naplňuje,“ objasňuje Petr Votroubek – Ferda, proč v Jevíčku přikládají multikulturní dimenzi skautingu takový význam. Důležitá je též motivace k sebevzdělávání a kontakt s rodilými mluvčími.

Vůbec nejtěžší je podle Ferdy sehnat finanční prostředky, aby nebyla účast jejich členů na akcích v zahraničí ovlivněna sociálním postavením jednotlivých rodin. Dobré je zjistit si předem, s kterými regiony má vaše obec či krajský úřad „partnerskou smlouvu“ – při navázání spolupráce s oddílem z partnerského města či regionu lze pak čerpat finance určené na tuto oblast.

Dalším důležitým kritériem, které je třeba vzít v potaz při hledání partnera je jazyková vybavenost vedoucích. V případě slabších jazykových dispozic je lepší se soustředit na státy, k nimž máme jazykově blízko (Slovensko, Slovinsko,…). Spolupráci se slovenskými skauty Ferda hodnotí pozitivně. Zjistil, že sice mají méně prostředků na činnost, o to jsou však srdečnější a otevřenější.

Z výčtu dosavadních partnerů by se mohlo zdát, že v Jevíčku jsou otevření jakékoliv příležitosti, která se za hranicemi naskytne. Od Ferdy však vím, že naopak pečlivě zvažují, s kým se pustí do příprav společné mezinárodní akce. Kvůli dosti odlišnému stylu skautování například nevyužili možnost spolupráce s jednou rakouskou skupinou. Bylo by to pravděpodobně utrpení pro obě strany, dodává Ferda.

Příklad třetí: Spolupráce s Lužickými Srby

Ve výčtu jazykově spřízněných národů nesmíme zapomínat na Poláky a Lužické Srby. Ke komunitě Lužických Srbů, která dlouhodobě svádí boj o vlastní identitu, se sice hlásí nanejvýš 60 tisíc obyvatel východního Německa, mezi nimi je však téměř tisícovka skautů a skautek. Srbové žijí rozptýlení v německé společnosti, členové jednoho skautského oddílu tudíž většinou pocházejí z širší oblasti. Stěžejní akcí oddílu bývá letní tábor, jelikož pravidelné družinové schůzky představují často velký logistický problém.

Již od roku 2006 spolupracuje s lužickosrbskými skauty 3. oddíl z Dolopaz u Olomouce, který tehdy uspořádal mezinárodní projekt Skauti pod slovanským nebem. „Kooperace s komunitou lužických Srbů má v naší obci kořeny již v sedmdesátých letech minulého století, kdy byla rozvíjena spolupráce folklórních souborů. Během společných folklorních akcí vznikla mnohá pevná přátelství mezi českými a lužickosrbskými rodinami,“ popisuje vůdce oddílu Karel Tomeček – Karlos, na jakých základech započala spolupráce s oddílem Serbscy skawća „Alois Andricki“, jehož tři desítky členů žijí v několika obcích severně od lužickosrbské metropole Budyšín (Bautzen). Tyto obce se nacházejí v okruhu přibližně 30 kilometrů.

V čem se liší lužickosrbský skauting od českého? „První rozdíl souvisí s náboženským cítěním Lužických Srbů. Podle českých měřítek je každý skautský oddíl oddílem křesťanským. Během skautských akcí jsou samozřejmostí společné modlitby, návštěva nedělní mše apod. Druhý rozdíl souvisí s povahou Srbů. Společné akce jsou podle našich českých měřítek živelnější, méně organizované, hodně zaměřené na pobyt v přírodě a fyzickou zdatnost,“ odpovídá Karlos z Doloplaz.

II. Velká mezinárodní setkání

Mnoho skautů sní o účasti na světovém jamboree. Chrudimské Karkulce se podařilo přeměnit tento sen v realitu, když se zúčastnila posledního celosvětového setkání skautů a skautek ve Švédsku (česká výprava čítala 280 členů).

Vrchovatě! Odpovídá Karkulka bez váhání na otázku, zda jamboree splnilo její očekávání. K jejím největším zážitkům – i když ne zrovna k těm nejpříjemnějším – prý patřilo hledání jedné zatoulané skautky mezi čtyřmi desítkami tisíc táborníků. O to větší překvapení Karkulku čekalo, když jen pár metrů od vlastních podsad úplnou náhodou potkala svého nejlepšího francouzského kamaráda. Světové jamboree je podle ní velká oslava skautingu, jejíž hlavní smysl vidí v setkání, přátelství, různorodosti a toleranci.

Jednou za dva roky se koná komornější skautská slavnost zvaná středoevropské jamboree. To poslední se uskutečnilo v srpnu loňského roku ve slovenských Nízkých Tatrách a v pozici členky servis-týmu se ho zúčastnila vůdkyně oddílu světlušek ve středisku Platan na Praze 4 Petra Mullerová. Z celého setkání si nejvíce váží výborného přátelství, které navázala s českými i zahraničními skauty. „Je skvělé pracovat během dne s přáteli, něco tvořit a večer se pak spolu bavit. Nebylo nic lepšího než ve dvě ráno uléhat v -2 stupních do stanu a těšit se, co přinese další den.“

Český kontingent byl na 11. středoevropském jamboree (Central European Jamboree = CEJ) se 158 členy druhý největší – hned po tom domácím slovenském. V menším počtu pak byly zastoupené výpravy z Maďarska, Polska, Slovinska, Irska, Ukrajiny a Švédska. Příští ročník CEJ by měla v roce 2014 uspořádat Česká republika. Proč by si ho váš oddíl neměl nechat ujít? Jak Petra podotýká, komunikace a spolupráce se skauty ze zahraničí, výměna zkušeností a poznávání skautingu v jiných zemích do skautského výchovného systému jednoznačně patří. CEJ je vhodnou příležitostí, jak tyto věci zakomponovat do oddílového programu, protože je jak vzdálenostně, tak finančně dostupný.

III. Role Zahraničního odboru Junáka

„Zahraniční odbor zastřešuje oficiální mezinárodní aktivity v Junáku – od vysílání výprav na velké mezinárodní akce, přes reprezentaci Junáka ve světových organizacích WOSM a WAGGGS, po vysílání dobrovolníků do zahraničí a podporu mezinárodního rozměru skautingu u oddílů a kmenů,“ říká Petr Macek – Prófa, který už od konce roku 2009 pracuje na ústředí jako asistent zahraničních zpravodajů.

Odbor může zájemcům pomoci s hledáním partnerského oddílu nebo ubytování v zahraničí. Nabízí též pomoc s vyhledáváním a přípravou žádostí o dotace jak z českých, tak mezinárodních programů. Poskytuje také cizojazyčné propagační materiály o českém skautingu a pravidelně rozesílá zpravodaj s nejrůznějšími nabídkami.

Čas od času odbor pořádá semináře o mezinárodním skautingu Za obzor (poslední se konal loni v říjnu v Pardubicích). Na nich se snaží představit mezinárodní skauting v celé jeho šíři a to, jak ho zapojit do programu oddílů nejenom ve formě výprav do zahraničí, ale také jako plnohodnotnou součást schůzek nebo táborů. Chystá se vytvoření sítě zahraničních zpravodajů u organizačních jednotek – krajů, okresů i středisek, kteří by zajišťovali to, že se informace o zahraničních akcích dostanou tam, kam mají.

Na ústředí Junáka působí již třetím rokem dobrovolníci Evropské dobrovolné služby. Jejich hlavní přínos spočívá v podpoře, kterou nabízejí přímo zahraničnímu odboru i v setkáních s českými skauty a skautkami na různých vzdělávacích i jiných akcích.

Pokud máte v oblasti mezinárodní spolupráce jakýkoli dotaz, neváhejte a napište na international(at)junak.cz.

IV. Mezinárodní skautské dobrovolnictví

Vloni vznikl v dílně zahraničního odboru první ročník projektu Explorer Belt. „Cílem akce bylo nabídnout účastníkům z ČR, Slovenska a Polska možnost putovat v mezinárodních skupinkách podzimní estonskou přírodou, po cestě plnit různé výzvy a úkoly a hlavně se seznamovat s místní kulturou a tradicemi skrze potkávání se s místními, pomoc při sklízení brambor nebo výuku angličtiny na vesnické škole,“ vysvětluje vedoucí přípravného týmu Nela Králová.

Akce, která byla určena všem skautům ve věku 18-25 let s minimální znalostí angličtiny ze tří zmíněných zemí, se zúčastnilo dvanáct Čechů, pět Slováků a dvě Polky. Přípravný tým čítal čtyři členy. Účastníci se seznámili koncem srpna na přípravném víkendu, v září se pak uskutečnilo týdenní putování Estonskem. Dobrovolnictví bylo zakomponováno nejen do výzev předaných na začátku jednotlivým skupinám, ale také do miniprojektů navržených samotnými účastníky. „V dalším ročníku chceme zorganizovat hromadné dobrovolničení všech skupinek, abychom pomohli větším dílem po delší dobu na jednom místě, lépe se seznámili s místními a navázali kontakty i pro budoucí spolupráci na jiných projektech,“ prozrazuje Nela plány na letošní druhý ročník. Podaří-li se zajistit financování akce, měl by se Explorer Belt II uskutečnit již letos v létě v kulisách nádherné rumunské přírody. Zájemci by měli sledovat Křižovatku či facebookové stránky mezinárodního skautingu.

Před několika lety si Lada Matyášová všimla na Křižovatce článku Dobrodružné léto na slovenských hradech. Jednalo se o dvoutýdenní projekt pořádaný slovenskými skauty, jehož cílem bylo pomoci s obnovou vybraných hradů a zřícenin. „Velkou část práce zabralo odlesňování, mýcení náletů a úprava zarostlého terénu, ale mohli jsme se podílet také na přípravě informační tabule pro kolemjdoucí,“ prozrazuje Lada, v čem spočívala tato mezinárodní dobrovolnická brigáda. Příležitost zachraňovat slovenské hrady přilákala bezmála čtyřicet zájemců ze Slovenska, Maďarska, Polska, Estonska a Itálie. Program byl podporován jako Evropská dobrovolná služba (EVS), takže účastníci si hradili pouze 30% poplatku za dopravu.

Pro Ladu, která je aktivní skautskou vedoucí v Šumperku, bylo slovenské dobrodružství první větší mezinárodní zkušeností. Nejvíce ji nadchl den strávený na hradu Lietava, kde dobrovolníci dopoledne prováděli archeologické průzkumy a nakonec tam mohli přenocovat „pod střechou“ z 15. století. Lada je od té doby velkou podporovatelkou všech smysluplných programů pořádaných v rámci EVS a Mládeže v akci. Tyto projekty jsou k nalezení na www.mladezvakci.cz.

P.S.: Tento článek vyšel v dubnovém čísle časopisu Skautský svět. Poděkování patří všem respondentům, kteří se podíleli na jeho vzniku.