Skauting existuje v českých
zemích již více než sto let. Organizace založená A.B. Svojsíkem oslovila od
svého vzniku již několik generací dětí a mladých lidí včetně bývalého
prezidenta Václava Havla, vědkyně Heleny Illnerové či spisovatele Jaroslava
Foglara. Skauting však neměl v naší zemi vždy na růžích ustláno. Jednou byl
zakázán nacisty, komunisté jej zlikvidovali dokonce dvakrát. Někteří vedoucí
byli vězněni či pronásledováni, zašlapat skauty do země se však žádnému režimu
nepodařilo.
 |
| Na fotografii je zachycen tábor hlineckých světlušek, který se uskutečnil v roce 1939. |
Generace prvorepublikových i poválečných skautů postupně odchází na věčný odpočinek a společně s nimi umírají i jejich vzpomínky. Naštěstí ne všechny. Mnohé z nich se daří uchovávat díky celostátnímu projektu Skautské století. Tento projekt je založen na tom, že mladí zvídaví reportéři navštěvují pamětníky a nahrávají s nimi rozhovory. Nahrávky jsou po zpracování uloženy v archivu Paměti národa. Převyprávěné životní příběhy pamětníků jsou pak vystaveny na webu www.skautskestoleti.cz. Je jich tam již téměř 200. Několik rozhovorů bylo pořízeno i u nás v Hlinsku. Na život se skautskou lilií na hrudi tu zavzpomínali Marie Prokopová, Alena Lorencová, Otakar Volejník, Jiří Švec, Eva Polanská i nedávno zesnulý Vladimír Červenka. Do archivu stále přibývají nové příběhy. Právě se zpracovává například rozhovor s bývalou hlineckou skautkou a sokolkou Dagmar Trojanovou.
Některé ze zaznamenaných vzpomínek se nám dnes zdají skoro neuvěřitelné. Například vyprávění Jiřího Švece o odvaze několika chlapců, kteří se za II. světové války vydali do gestapem zapečetěného skautského domu: „Přes léto jsme i tábořili, i když to bylo zakázaný. Němci nám skauťák zapečetili, ale my – protože jsme byli kluci šikovný desetiletý – jsme si tam vypůjčili bez dovolení majitele žebřík v sousedství a okýnkem na půdě jsme vlezli do skauťáku a tam jsme si zabrali jeden stan, kterej nám sloužil celou válku.“ Díky písemným poznámkám Milana Hájka víme, že se nejednalo o jediné vniknutí do domu zaplombovaného razítky s hákovým křížem. Cílem druhé utajené akce, kterou zorganizoval učitel Stanislav Zedníček, bylo odnesení vzácných vyšívaných vlajek.
O dobrodružném transportu vybavení na poválečný tábor na Sázavě se rozhovořila pamětnice Eva Polanská: „Já si pamatuju, že jsme objednali na nádraží celý vagón, který jsme naložili táborovým materiálem. A protože můj tatínek byl výpravčí vlaků, tak zařídil, že ten vagón byl připojen k nákladnímu vlaku, který nám zastavil nad Kácovem. Ze svahu jsme pak z toho vlaku shazovali všechny věci, které sjížděly dolů. Tam se podsady házely do řeky a plavily se až našemu tábořišti.“
To jsou jen dvě krátké historky, které se nám podařilo zaznamenat díky projektu Skautské století. Registrovaní badatelé Paměti národa si mohou poslechnout všechny uložené rozhovory vcelku. Fotografie, stručné životopisy pamětníků a další materiály jsou i bez předchozí registrace k dispozici na webu www.pametnaroda.cz.
Článek vyšel v Hlineckých novinách.
Žádné komentáře:
Okomentovat