Začátkem ledna jsem přislíbil, že na jednu z příštích schůzek místního skautského oddílu připravím program o České republice. Chtěl jsem představení naší země provést pomocí metody E-U-R (evokace – uvědomění si významu – reflexe).* V první fázi (evokace) by měli účastníci programu aktivizovat svoje dosavadní znalosti k danému tématu, aby na ně mohli následně nabalovat nové poznatky. Když jsem svoji představu nastínil ostatním vedoucím, začala mě Ruth zrazovat: „Oni o České republice nebudou vědět nic.“ Jen pro zajímavost jsem se vedoucích zeptal, zda znají nějaké Čechy. Lech Walesa, vypálil Dave. To je Polák, opravil jsem ho a otázal se, zda neznají Václava Havla, o jehož smrti se před Vánoci hodně psalo a mluvilo i v britských médiích (viz články na stránkách BBC či deníku Guardian). Neznali. Na jednu stranu bychom jim to mohli mít za zlé, ale ruku na srdce: Znáte nějakého současného nebo bývalého žijícího irského nebo portugalského prezidenta? Já ne, jen jsem zaregistroval, že si nedávno portugalská hlava státu postěžovala, že jí byla kvůli krizi snížena výplata. Jeho jméno ale nejspíš brzy zase zapomenu. Irsko a Portugalsko jsou přitom země srovnatelné velikostí s Českou republikou.
Nadešel čas seznámit místní skauty s Českou republikou. Nejdříve jsem je rozdělil do šesti skupin po třech a požádal je, aby na kus papíru napsali alespoň pět libovolných informací o České republice. Zde jsou jejich odpovědi:
- · je to stát
- · je to republika
- · mluví se tam česky/slovensky
- · mají vlajku
- · je to víc než jedna země
- · je v Evropě
- · součástí ČR je Maďarsko
- · mluví se tam víc než jedním jazykem
- · sportuje se tam
- · leží ve východní Evropě
- · má fotbalový tým
- · dříve to bylo Československo
- · hlavní město je Praha
- · Sověti rozbili Československo na Slovensko a Českou republiku
- · mají předsedu vlády
- · je tam velmi chladno! brrr!
- · je tam hodně pohoří
- · mají svůj vlastní jazyk – slovenštinu
- · pěstují se tam rajčata
- · v názvu Czech Republic je 13 písmen
Některé odpovědi se opakovaly. Více skupin uvedlo, že Česko leží v Evropě a že má vlajku, pouze dvě skupiny znaly hlavní město. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že tito angličtí chlapci mají o České republice spíše jen matnou představu. Nad výsledky se ale nechci nějak pohoršovat – docela by mě zajímalo, co by české děti vymyslely v podobné anketě třeba o Bulharsku nebo o Albánii. Naopak se mi líbilo, že se všechny skupiny pokusily aspoň něco vymyslet, vždyť počet písmen v názvu země je správná a originální odpověď.
Po úvodní evokaci následovalo představení šesti témat. Každá skupinka dostala text s informacemi, z nichž měla ty nejpodstatnější sdělit ostatním. Podklady jsem hledal převážně na webu http://www.czech.cz/en/Discover-CZ. Snažil jsem se sestavit medailonky Čechů, jejichž díla a myšlenky měly výrazný vliv na světovou politiku, vědu a kulturu. K první tematické oblasti jsem bez váhání přiřadil prezidenta Václava Havla, ke druhé vynálezce moderních kontaktních čoček Otto Wichterleho, k té třetí hudební skladatele Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu. Další texty měly klukům představit českou kuchyni, velikonoční obyčeje a významné sportovní úspěchy.
Ke konci schůzky jsme se vrátili k výše uvedenému seznamu a uvedl jsem na pravou míru omyly a nepřesnosti. V závěrečných pěti minutách byl prostor na doplňující otázky. Hoši byli zvídaví, jsem rád, že je téma zaujalo. Když jsme narazili na fotbal, přihlásil se jeden z kluků, že zná fotbalového brankáře Petra Čecha, který už poměrně dlouho chytá za londýnskou Chelsea.
Stejně jako v případě „necivilizovaných“ Angličanů vím, že ani 19 kluků ve věku 11-14 let není dostatečně reprezentativní vzorek k tomu, abych mohl dělat nějaké dalekosáhlé závěry. Důvěryhodná ostatně není ani valná část anket a průzkumů, do nichž se zapojily tisíce respondentů (pro zajímavost si přečtěte článek M. Škopa Věříte anketám na internetu?).
* Na metodě E-U-R je postaven výukový systém Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Žáci či účastníci kurzu jsou při použití této metody mnohem více vtaženi do procesu učení než při pouhém výkladu učitele či lektora. Systém si postupně osvojují někteří učitelé v českých školách, čímž nepochybně přispívají ke zvyšování úrovně celého školství v ČR. Kéž by takových učitelů bylo co nejvíc! Zcela běžně s metodou E-U-R pracuje humanitární organizace ADRA v rámci svého projektu PRVák, který je zaměřen na globální rozvojové vzdělávání.
Žádné komentáře:
Okomentovat