Zwinger |
Z nádraží ke kostelům
Pojedete-li vlakem, porozhlédněte
se před přesunem do centra po hlavním drážďanském nádraží. Po ničivých
povodních v roce 2002 byla jeho rekonstrukce svěřena renomovanému
britskému architektovi Normanu Fosterovi, který se mimo jiné proslavil
skleněnou kupolí na berlínském Reichstagu. Ve stánku můžete dětem koupit
suvenýry s obrázkem pohádkové Popelky, která je v Německu velmi
oblíbená. Z nádraží se vydejte do centra Pražskou ulicí (Prager Straße),
v níž najdete informační centrum. Zvláště v období, kdy se konají
předvánoční trhy, uslyšíte skoro na každém kroku někoho mluvit česky. Pražská
ulice vás zavede téměř až ke kostelu svatého Kříže (Kreuzkirche), v němž
působí proslulý chrámový sbor Kreuzchor.
Frauenkirche |
Od Kreuzkirche je to jen pár
kroků k náměstí Altmarkt (Starý trh), které je v adventním čase
podobně jako pražské Staroměstské náměstí zaplněno stánky nejrůznějšího druhu.
Stačí se proplést několika uličkami, abyste se ocitli na náměstí Neumarkt,
jehož dominantou je slavný – původně barokní – kostel Panny Marie
(Frauenkirche). Z toho po bombardování Drážďan v únoru roku 1945
zbyla jen hromada suti a popela. Obnoven byl poměrně nedávno, nákladná
rekonstrukce skončila teprve v roce 2005. Interiér nového chrámu může
někomu připadat příliš kýčovitý, jinému byla dokonce milejší hromada kamení,
která byla po desetiletí němým mementem válečných hrůz. Mnoho Němců si však
obnovený kostel velmi oblíbilo. Z ankety pořádané před dvěma lety portálem
Umění a dějiny
Slavnou minulost města připomíná
přes sto metrů dlouhá vnější stěna kolbiště Stallhof, jež bývalo dějištěm
rytířských turnajů, zvaná Fürstenzug či česky Knížecí průvod. Na této fasádě je
vylíčena historie saského vladařského rodu Wettinů, kteří v Drážďanech od
pozdního středověku sídlili. Za tímto účelem si dali vybudovat honosný zámek.
Jejich rezidence bohužel dvakrát vyhořela. Po II. světové válce byla přestavěna
v novorenesančním slohu a stala se komplexem muzeí. Stejnou roli plní
nedaleký Zwinger, význačná pozdně barokní památka. V jednom z křídel
Zwingeru se nachází mimořádně kvalitní obrazová galerie Alte Meister (Staří
mistři). Patrně nejznámějším vystaveným exponátem je Raffaelova Sixtýnská
madona, kterou někteří považují za „německou Monu Lisu“.
Saský kurfiřt Friedrich III. Moudrý v Knížecím průvodu |
Se Zwingerem sousedí opera, která
nese jméno architekta G. Sempera. Jejím prvním baletním sólistou je
v současnosti Čech Jiří Bubeníček, který se před dvěma lety blýskl
uvedením nápadité choreografie Die Innere Stimme (Vnitřní hlas), jejíž premiéra
se uskutečnila v prostorách Albertina přímo mezi vystavenými sochami.
V budově Albertina, která se nachází poblíž Frauenkirche, je kromě
sochařské sbírky umístěna též expozice novějšího umění Neue Meister. Koho by zajímaly
dějiny města, nechť sestoupí do tajuplné podzemní pevnosti schované pod
terasou, jež lemuje levý břeh Labe, či se vydá do drážďanského městského muzea
(Stadtmuseum). Vynechat byste neměli ani barokní katedrálu Nejsvětější Trojice,
jednu z největších církevních staveb v Sasku, v níž jsou uloženy
náhrobky saských kurfiřtů a králů i drážďansko-míšeňských biskupů.
Tanec mezi sochami (Vnitřní hlas) |
Něco pro děti
Nejen dospělé, ale i dětské
návštěvníky se snaží oslovit muzeum hygieny (Deutsches Hygiene-Museum). Dětem
je zde věnována expozice Našich pět smyslů (Unsere fünf Sinne). Z muzea
hygieny můžete s dětmi zamířit do nedaleké botanické či zoologické
zahrady.
Máte-li dostatek času, můžete
podniknout poznávací výlety po okolí. Ve městě Radebeul, sedm kilometrů od
centra Dražďan stojí Vila Old Shatterhand, v níž je k vidění stálá výstava
o životě a díle autora dobrodružných knih Karla Maye. Odtud se dá za chvíli
dojet do Moritzburgu, kde je nejen velká obora s roztodivnými živými
tvory, ale hlavně krásný zámek známý z televizní pohádky Tři oříšky pro
Popelku.
Moritzburg - zámek z pohádky Tři oříšky pro Popelku |
Malý dovětek: Když jsem nedávno
psal tento článek pro časopis Skautské století, netušil jsem, že se do Drážďan
brzy sám vypravím. Byl jsem tam sice jen na skok, lépe řečeno na jednu noc z pondělka
na dnešek, ale od příštího roku možná budu jezdit do „Florencie na Labi“
častěji. Nechám se překvapit.
Žádné komentáře:
Okomentovat