Zápisník dobrovolníka: Narodily se červenky

Z těchto vajíček se vylíhnou červenky

Začátkem května jsem našel v kůlně, v níž skladujeme luky a šípy, hnízdící červenku. Uvelebila se v rohu místnosti v malé plastové přihrádce přišroubované ke zdi. Na její hnízdo jsem přišel náhodou, když jsem spravoval šípy. Vyplašena nějakým mým prudším pohybem vystartovala z přihrádky a vyletěla ven. V jejím opuštěném hnízdě jsem napočítal pět vajíček. Následujícího dne jsme pří úklidu dámských toalet narazili na další červenku očekávající potomstvo. Usadila se v nepoužívaném pisoáru. Seděla klidně, nenechala se zastrašit ani blesky našich fotoaparátů.

Dospělá červenka zahřívající vajíčka

V polovině května jsem odjel na několik dní do Londýna. Když jsem se vrátil, v kůlně s luky na mě čekalo překvapení – čerstvě narozená červeňátka. Doširoka na mě otvírala svoje zobáčky v domnění, že je přicházím nakrmit. Během několika dní mláďata povyrostla, narostla jim křidélka a jejich opelichaná tělíčka pokrylo jemné peří.

Červenky krátce po narození (17.5.2012)

O několik dní později (21.5.2012)

Včera dopoledne jsem opět přilepoval součástky šípů. To už se pět mladých červenek skoro nemohlo vejít do svého hnízda. Tu a tam jsem zaslechl třepotání křídel. Poté škvírou u stropu do místnosti nahlédla dospělá červenka s potravou v zobáku. Sotva mne zahlédla, krmení hladových krků si pokaždé rozmyslela a jako střela odletěla pryč. A pak se to stalo. Na chvilku jsem z kůlničky odběhl, a když jsem se vrátil, jedno z mláďat se na mě dívalo z bedýnky pod stolem. Následně začalo neohrabaně poletovat po místnosti. Brzdilo nárazy do stěn.

Tytéž červenky těsně před opuštěním hnízda (27.5.2012)

Večer jsem se do kůlny šel podívat znovu. V hnízdě seděla již jen tři mláďata. Čtvrté jsem zastihl ve chvíli, kdy se chystalo vyletět z místnosti. Dnes dopoledne jsem našel hnízdo prázdné. Poslední dvě mladé červenky seděly tiše pod stolem a připravovaly se na cestu do světa.

Hnízdo zůstalo prázdné

Červenka obecná je pták jen nepatrně menší než vrabec domácí. Poznáme ji podle oranžovočervené náprsenky. Vzhled mláďat je výrazně odlišný. Jejich opeření je kropenaté. Podobu dospělých jedinců na sebe berou až ve věku 2-3 měsíců. Červenka se dožívá průměrně jednoho roku, výjimečně až dvanácti let. Živí se převážně hmyzem a červy, sama se stává potravou dravých ptáků a lasicovitých šelem.[1]

Při procházkách po lese je možné v těchto měsících kromě červenky zahlédnout i jiné ptáky. Jednou jsem se nepříliš úspěšně pokoušel fotografovat sojky. Skoro pokaždé, když jsem se k nim pomaličku přiblížil a chystal se zmáčknout spoušť, uskočily za větev nebo přelétly na jiný strom.

Schovávající se sojka

Z dalších živočichů stále potkávám lišky. Sice už nám neštěkají pod okny jako v lednu (viz článek Lišky se přibližují), ale stále se potulují v blízkosti našeho centra i ulicemi města. V nedávné době jsem dvakrát narazil na lišku u hlavní brány. V obou případech mi jen velmi neochotně ustupovala z cesty. Postávala asi pět metrů ode mě. Nebyl to úplně příjemný pocit, ale pořád lepší, než kdyby se na mě sápal cizí pes.

Jednou jsem na stejném místě narazil na jezevce. Nejdříve jsem zaslechl nezvyklý dusot a vzápětí zpozoroval těžkopádný běh vzdalující se šelmy. Leigh mi později vyprávěla, že několikrát v noci slyšela řádění jezevce, který zabrousil až k našemu karavanu. Přilákaly ho koše se zbytky jídla. Ráno pak jeho návštěvu dosvědčovaly odpadky rozházené kolem těchto košů.

[1] Více informací o červenkách najdete na tomto webu http://www.garden-birds.co.uk/birds/robin.htm. Rozsáhlá sbírka fotek, videí a zvuků je k dispozici tady: http://ibc.lynxeds.com/species/european-robin-erithacus-rubecula.