 |
| Časová pásma na hodinách v Berlíně |
Je všeobecně známo, že Velká Británie leží v jiném časovém pásmu než Česká republika. Při cestě po souši přes Francii je proto dobré si okamžitě po průjezdu podmořským tunelem nastavit na všech ukazatelích času o hodinu méně. Na to jsem naštěstí nezapomněl, tudíž i můj budík v mobilu vyzváněl ve správný čas. Ale myslel jsem si (nevím proč), že v ostrovním království nevedou letní čas. Teď už mám zaryté do paměti, že vedou – k osvojení této znalosti mi stačilo přivstat si jednou o hodinu dřív. Změna časového pásma však má svoje kouzlo. Je třeba docela zábavné přečíst si v osm hodin e-mail, který mi někdo poslal o půl deváté.
Při přecházení ulice je potřeba si hodně rychle zvyknout na to, že auta v Británii nejezdí vpravo jako u nás, nýbrž vlevo. Řidiči jsou zpravidla velmi ohleduplní, často už s předstihem zastaví, přiblížím-li se k přechodu pro chodce. Usednout za volant bych se tu ale asi neodvážil. Jízda v jiném jízdním pruhu totiž není jedinou zdejší zvláštností silničního provozu. Například maximální povolená rychlost není udávána v kilometrech, nýbrž mílích za hodinu (1 míle = 1,609 km).Britové sice jinak používají nám dobře známé míry a váhy, snaží se ale udržet si i ty svoje tradiční, což může být někdy matoucí. Jednou jsem třeba omylem změřil vzdálenost ve stopách (1 stopa = 30,48), které jsou na pásmu vyznačeny stejně jako centimetry. Na baleních s mlékem bývají vedle sebe údaje v pintách a litrech (1 pinta = 0,568 litru). Některé lahve obsahují 1 litr mléka, jiné 2 pinty.
Ze začátku jsem se nedokázal příliš rychle orientovat v mincích. Ty mají nominální hodnotu od jedné pence do dvou liber. Pence a dvoupence jsou – na to že se za ně stejně nedá nic koupit – zbytečně velké. Pětipence je oproti nim miniaturní. Na mincích i bankovkách se z jedné strany vyjímá hlava britské královny Alžběty II. Jen pro zajímavost, na bankovkách jsou z opačné strany vyobrazeny tyto osobnosti: na £5 Elizabeth Fry (1780-1845), reformátorka vězeňství (někdy zvaná „anděl vězňů“); na £10 přírodovědec Charles Darwin (1809-1882) a na £20 skotský ekonom a filozof Adam Smith (1723-1790). Padesátilibrová bankovka se mi zatím do ruky nedostala. Portréty se po určité době obměňují, v minulosti se platilo obrázky Williama Shekespeara, Isaaca Newtona, Charlese Dickense či stavitele londýnského chrámu svatého Pavla Christophera Wrena. Za zmínku stojí, že Skotsko a Severní Irsko mají svoje vlastní emise bankovek. Na ty jsem ale doposud nenarazil.
 |
| Přípojka do britské zásuvky |
 |
| Britské umyvadlo |
 |
| Britská sprcha |
 |
| Automat místo prodavačky |
Chystáte-li se do Velké Británie, připravte se na jiný typ zásuvek. To lze vyřešit pomocí speciální přípojky. Umyvadla bývají velmi nepraktická, protože mívají dva oddělené kohoutky – na teplou a studenou vodu. Ne úplně šikovné jsou sprchy, na kterých se zmáčkne tlačítko a začne téct voda. Nedá se totiž regulovat její proud. Nevím, zda jsou takové sprchy a umyvadla běžné v celém ostrovním království, ale setkal jsem se s nimi již dříve i ve Walesu. K dalším technickým vymoženostem patří samoobslužné automaty na nádražích, v některých supermarketech či knihovnách. Můžete si kupovat jízdenky, platit zboží, půjčovat si a vracet knihy, aniž byste přišli do styku s prodavačem či knihovnicí. K nám tyto výdobytky moderní vědy a techniky jistě časem také dorazí – lépe řečeno, první vlaštovky už dorazily. Jen si nejsem jistý, jaké uplatnění najdou ti všichni lidé za přepážkami, až je jednou nahradí stroje. Pravděpodobně budou muset vzniknout povolání, o kterých dnes ještě nemáme potuchy.
Ostrovních zvláštností by se bezesporu našlo podstatně více – doposud jsem nezmínil například mezi žáky nepříliš oblíbené školní uniformy – nebylo však mojí ambicí vypsat jejich vyčerpávající výčet. K některým se snad vrátím později.
Žádné komentáře:
Okomentovat