Houpačky a kolotoče

S časovým odstupem bych se rád vrátil k tomu, co jsem prožil během svého předem neplánovaného sedmitýdenního působení ve skautském centru Thriftwood, které leží ve městě Brentwood nedaleko Londýna. Ke stěhování mě vedlo nedůstojné zacházení mého někdejšího šéfa, vedoucího konkurenčního centra Belchamps, se zaměstnanci a dobrovolníky (viz článek Noví lidé, přesčasy, výlety, loučení a stěhování). Svým odchodem jsem mu chtěl dát jasný signál, že je něco v nepořádku. Následoval jsem tak obě kuchařky, recepční Rachel, budoucí instruktorku Abby, zástupce vedoucího centra Michaela a čtyři dobrovolníky ze Španělska. Jistě ne náhodou se během necelého půl roku rozhodlo odejít tolik lidí. V průběhu července a srpna navíc měla centrum opustit většina krátkodobých pomocníků, kteří patřili k mým nejbližším kamarádům. Bez nich jsem si své další setrvání v psychicky i fyzicky náročných podmínkách nedovedl představit.

Návratem můj blog nekončí

Z Anglie jsem se začátkem tohoto týdne vrátil zpátky domů. Neznamená to však konec Zápisníku dobrovolníka. Mám ještě několik rozepsaných článků, v nichž bych se rád poohlédl za svým celoročním působením za kanálem La Manche. Navíc je pravděpodobné, že se brzy opět vydám za hranice naší malé země. Své postřehy a nově nabyté zkušenosti bych chtěl i nadále sdílet s návštěvníky svého blogu.